Jak se chovat na sjezdovce? Jako když řídíte auto, říká právník

Češi sice konečně začali používat ochranné přilby, ale velká část s nich pořád neví, jaká pravidla na sjezdovkách platí. Přitom pokud je nedodržíte a způsobíte tím druhému újmu, můžete za to být trestně odpovědní. „Pokud jde o trestněprávní odpovědnost ve sportu, pak se v praxi, zejména v Německy hovořících zemích, velmi často uplatňuje právě v souvislosti s úrazy amatérských sportovců na sjezdovkách,“ říká Prokop Beneš. A ono není divu. Ač jsou v Česku už třetím rokem uzákoněna pravidla chování na sjezdovkách, každý druhý lyžař o nich vůbec nic neví. Nehod, které se v důsledku jejich nedodržení stanou, jsou každý rok tisíce. Každá desátá pak končí velmi těžkým zraněním nebo dokonce smrtí.
Prokop Beneš je shrnuje do stručnější „poučky“. „Zastávám názor, že obecně závazná je pro všechny takzvaná prevenční povinnost, tedy chovat se tak, aby nedošlo ke škodám, zejména na zdraví a na majetku. Kolize na svahu se v tomto případě týkají ale především zdraví. Prevenční povinnost v sobě, podle mého názoru, obsahuje právě i všechna pravidla FIS. “
Norma, která v Česku od ledna 2010 platí, přejímá pravidla Mezinárodní lyžařské federace FIS.
Pod prevenční povinnost Prokop Beneš zahrnuje třeba i dojezdy k frontě u vleku, které jsou velmi často problematickým bodem a místem, kde dochází k nehodám, které končí buď poškozením lyží, nebo dokonce zraněním.
„Když někdo vidí, že končí sjezdovka a že se před ním začíná rýsovat fronta na vlek, neměl by v tu chvíli jet tak, aby zastavil až na poslední chvíli, ale naopak předvídat, že tam bude větší koncentrace lidí a že to bude náročnější na koordinaci. A k tomu přeci ani nepotřebuji žádnou zvláštní úpravu na to, jakou rychlostí mám jet na jakém sněhu,“ říká Prokop Beneš. „Podobné je to i u zastavení, přeci nezastavím pod hranou uprostřed sjezdovky, kde nejsem vidět, a kde mě hned někdo srazí. Tady opravdu není potřeba vymýšlet nějaká speciální pravidla, stačí se řídit prevenční povinností, nebo selským rozumem.“
Pokud nedodržíte pravidla, která jsou součástí novely zákona o cestovním ruchu z ledna 2010, a na sjezdovce někomu jinému způsobíte škodu – ať už na majetku, nebo na zdraví, může po vás poškozený vyžadovat odškodnění. Pokud nedojde k oboustranné domluvě, dochází u náhrady škody obvykle k občanskoprávnímu řízení. Pokud někomu způsobíte zranění, pak můžete být dokonce trestně zodpovědní a zpovídat se z trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti. A při řešení se samozřejmě bude brát v potaz už zmiňované lyžařské desatero a jeho (ne)dodržení.
„Nejprve se samozřejmě musí zjistit, kdo se jak při střetu choval, což se prokazuje jako kterákoli jiná situace, která má právní dohru. Zjišťuje se, jestli to někdo mimoděk nenatočil, velmi podstatní jsou svědci, kteří událost viděli,“ vysvětluje Prokop Beneš. „Pokud ani potom není jasno, ke slovu se dostane znalec, který za pomoci počítačových animací a biomechanických metod dokáže namodelovat pravděpodobný průběh střetu.“
K určení odpovědnosti je pak potřeba prokázat jednu, či druhou verzi. A z toho pramení několik praktických momentů. „Člověk by se při lyžování měl řídit podobnými zásadami, jako když řídí auto. Dvě základní jsou předvídatelnost a schopnost zastavit na vzdálenost, na jakou mám rozhled,“ vrací se Prokop Beneš obloukem k prevenční povinnosti. „Další zásadou je pak jezdit minimálně ve dvou. Nejen kvůli případnému prokázání a dosvědčení toho, jak to doopravdy bylo, ale hlavně kvůli vzájemné pomoci. Protože, když k něčemu dojde, tak v první řadě nejde o to, že se zjišťuje zodpovědnost, ale eliminují se následky – hlavně ty zdravotní.“
JUDr. Prokop Beneš je advokát, člen České advokátní komory, Slovenské advokátní komory, který se specializuje na trestní obhajobu, právo ve sportu a rodinné právo. Vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy. Zaměřuje se na obhajobu klientů v trestním řízení a zastupování klientů v soudním řízení. Vychází ze zásady, že právo klienta je třeba prosadit a obhájit, nikoli pouze konstatovat. V oblasti poskytování právních služeb se pohybuje od roku 1993, kdy začal pracovat v právní kanceláři Rödl & Partner.
Inspirujte se v dalších článcích!
Valentýn: Nesnášíme ho, ale dárky chceme!
Filmová místa Ameriky: Sex ve městě s Godzillou
Autor: Lucie Štěrbová a Prokop Beneš