Srostlé hlavami

Srostlé hlavami

O pořadu

Josie a Teresita Alvarezovy jsou dvojčata, která se narodila srostlá v oblasti hlavy. Narodily se v Guatemale, kde nebyli žádní chirurgové, kteří by byli schopní dívky od sebe oddělit. Když se o jejich narození dozvěděla Chris Ambletonová, nechala je převézt do lékařského centra Kalifornské univerzity. Lékaři po prohlídce zjistí, že operace je nevyhnutelná. Lékaři začali plánovat operaci. Zjistili, že dívky nesdílejí mozkovou tkáň, ale mají vzájemně propletené cévy. Obě dvojčata jdou zdravá, takže mohou operaci podstoupit, ale i tak bude zákrok velmi náročný. Lékaři se obávají, že když budou dlouho s operací otálet, budou se dívky po operaci zotavovat hůř. Jejich mozky se v nízkém věku regenerují mnohem lépe, než kdyby se operace odkládala.

Lori a Dori Schappelovy jsou také srostlá dvojčata. Jsou nejstaršími známými dvojčaty, která jsou srostlá hlavami. Když se dívky narodily, jejich rodina je nejprve dala do ústavu. Když si je rodina chtěla vzít domů, sestry odmítly, jelikož jedna z nich se bála začlenění do společnosti. Kromě toho, že jsou sestry srostlé hlavami, Dori navíc trpí rozštěpem páteře a přestala růst. Ať jsou kamkoliv, Lori ji musí nosit nebo vozit s sebou. Sestry musejí řešit spolu všechny každodenní úkony, například výběr restaurace, kde poobědvají, nebo výběr nového mobilního telefonu pro jednu z nich. Nebojí se setkávat se zvědavou veřejností. Lori se v minulosti věnovala hudební kariéře. Od té doby Lori přetvořila několikrát svoji identitu. Dori se musí podřizovat Loriiným rolím.

Laleh a Ladan Bijaniovy jsou také srostlá dvojčata žijící v Teheránu. Jejich tváře sice směřují stejným směrem, na rozdíl od sester Schappelových mají ale mnohem těžší život. Díky islámskému právu se nemohou ani provdat, jelikož právo to zakazuje. Proto se rozhodly, že se nechají operativně oddělit. Kontaktovaly dr. Bena Carsona, odborníka, a ten jim poradil, aby se nenechaly oddělovat. I známí dvojčat si nepřejí, aby se oddělily. Dr. Carson byl překvapený, když se sestrami potkal. Jsou obě velmi inteligentní ženy a obě vystudovaly práva. Sestry trvají na operaci, i když šance, že operace i jejich zotavení dopadne dobře, je stejná, jako že obě při operaci zemřou. To je způsobeno hlavně poměrně vysokým věkem dvojčat. Je jim totiž už 29 let.

 

Při oddělení dvojčat srostlých hlavami je důležité, aby lékaři nejprve odstranili část lebky a získali tak lepší přístup k mozkové tkáni. Po té se rozštěpí tkán, která by mohla být srostlá a zajistí se krevní oběh obou mozků. Po té může dojít k uzavření rány. Sestry Bijaniovy sice nesdílely mozky, ale mozek jedné zasahoval do lebky té druhé a opačně. I přes velké riziko se rozhodly, že operaci podstoupí.

Josie a Teresita jsou připraveny na operaci. Sestry jsou při ní úspěšně odděleny. Tím ale práce lékařů nekončí. Dívky musí dál podstoupit řadu operací, při kterých jim budou lékaři rekonstruovat lebky. I přes to, že operace proběhla úspěšně, holčičky stále nemají vyhráno, jelikož není jasné, jak jsou na tom jejich mozkové funkce a také může dojít k infekci nebo ke krvácení. Po operaci se dvojčata vrací do Guatemaly, dokud nenajde čas na rekonstrukční operace.

Sestry Bijaniovy se chystají na operaci. Doktoři se musí provrtat silnou kostí lebky. Po 24 hodinách operování začíná být dr. Carsonovi jasné, že operace bude ještě složitější, než se zdálo. Oddělení již bylo z 80-90% hotové, ale u spodiny lebeční lékaři objeví, že obě ženy silně krvácí. Lékaři neví, jestli mají sestry dál oddělovat, nebo jestli sestry nechat pohromadě. Příbuzní ale chtějí, aby byly sestry odděleny, protože by je zabilo, kdyby se po operaci probudily a zjistily, že jsou stále spojené. Operace tedy pokračovala dál a po víc jak 50 hodinách se podařilo sestry oddělit. Bohužel se ale doktorům nepodařilo zastavit krvácení a obě ženy zemřely.