Hamburger - univerzální

Nekonečný hlad

O pořadu

Jedenáctiletá Rebecca Medleyová patří k dvěma tisícům lidí, kteří jsou ve Velké Británii postiženi tzv. Prader-Willi syndromem /PWS/, nevyléčitelnou genetickou poruchou, která se vyznačuje patologickou fixací na jídlo. Vzhledem k tomu, že se tito nemocní systematicky přejídají, neustále tloustnou. Obezita působí na srdce, a proto se nedožívají vysokého věku. Kromě toho je postiženo také jejich pohybové ústrojí – mají slabé svaly a špatnou koordinaci. Obvykle se u nich rovněž objevuje nižší inteligence a celková sociální nepřizpůsobivost. Rebecca žije s rodiči a dvěma mladšími sestrami. Vztahy v rodině bývají často napjaté. Kromě jiného i kvůli jejím záchvatům vzteku... Matka musí dceru hlídat, aby se pokud možno nepřejídala. Protože Rebecca trpí i poruchami učení, s největší pravděpodobností bude chodit do zvláštní školy. Občas ji rodiče na dva dny zavezou do specializovaného zařízení, aby si matka alespoň trochu odpočinula...

 

Stejné problémy má i třiadvacetiletá Katie Willimsová, která žije s rozvedeným otcem. Její největší touhou je osamostatnit se a mít vlastní děti. Stejně jako ostatní takto postižení ale není schopna zvládat svůj hlad, a proto musí být pod neustálou kontrolou. Jako jedna z mála pracuje na plný úvazek – je uklízečka ve zvláštní škole. Občas jezdí na víkend za matkou, která se jí snaží zpříjemnit život například nakupováním oblečení. Obvykle se však vrátí s vyšší váhou. I její se otec pokusil – zatím jen na zkoušku na 24 hodin – dát dceru do ošetřovatelského domova, kde se personál zaměřuje na snižování váhy pacientů. Katie tam jela nerada, stále opakovala, že je to vězení a že ztratí svobodu. Od začátku se hádala s ostatními chovanci, protože prohlašovala, že lidé s PWS mohou žít sami, pokud mají pevnou vůli a zvládají neustálý vlčí hlad. Pokus prostě příliš nevyšel. Katie skončila s pláčem na chodbě a nemohla se dočkat, až si pro ni otec přijede...

 

Dvaadvacetiletý muž, který jen během posledního roku přibral 70 kg a nyní váží 140 kg, je diabetik a dostává invalidní dávky. Nejčastěji je používá k nákupu potravin, které jsou pro něj přímo smrtelné. Trpí neovladatelnými výbuchy vzteku, takže se ho bojí i vlastní matka. Přestože ví, že ho přejídání nakonec usmrtí, hlad nezvládá. Rodiče mu musejí jídlo odpírat, což vede k dalším hádkám a výbuchům zlosti. Pacient se rozhodl, že pojede do Indie a tam najde na svou nemoc lék. Když se po čtrnácti dnech vrátil s nepořízenou, vztek si vybil na rodině, především na matce...