Můj život bez obličeje

Můj život bez obličeje

O pořadu

V roce 2002 se Julianna Watmoorová narodila bez tváře. Byl to jeden z nejhorších porodních defektů. Julianně jsou tři roky, ale už musela podstoupit dvacet operací, aby měla alespoň trochu normální obličej. Treacher Collinsův syndrom , kterým trpí, se vyskytuje u jednoho z 10.000 jedinců.

Prvnícj 18 měsíců bylo velmi nejistých, ale nyní je z ní veselé dítě. za pět dní podstoupí další operaci – dystrakci – posunou jí čelist dopředu, aby nemusela mít jazyk stále venku. Doktor Wolf se stará o Juliannu od jejích třech měsíců. Musí být vyživována hadičkou pětkrát denně, protože nemůže přijímat potravu normálně. Také nemůže sama dýchat a dýchá tracheotomickým ventilem zavedeným do jejího krku, který je třeba pravidelně hlídat a čistit. O Juliannu se stará ceý den její matka Tammy, její otec Tom je podporuje jak může. Již brzy bude Julianna chodit do školky se svou starší sestrou Kendrou, a tak se rodiče i lékaři snaží, aby co nejdříve mohla fungovat mezi ostatními dětmi.

Juliannina sestra Kendra je pětiletá a stála jí po boku při všech operacích.

Julianna je slepá na levé oko a má také poškozený sluch. Je sice naděje, že bude v budoucnu i mluvit, ale musí ovládat i znakovou řeč, kterou se spolu se sestrou a maminkou učí.

V noci k rodině chodí ošetřovatelka, každou noc od Juliannina narození od jedenácti večer od sedmi ráno.

Před operací jede Tom na Kypr, je vojenský námořník. armáda rodině také hodně pomáhá, především s dopravou a náklady na léčbu Julianny.

Tom říká, že se starají o Juliannino fyzické zdraví, aby jednou byla schopná chodit, mluvit a fungovat, ale mají starost také o to, aby společnost přijala tak odlišného člověka – Tammy má strach hlavně aby ji přijaly ostatní děti ve škole.

Rodina vyráží do dětské nemocnice v Miami.Budou jí operovat čelist, kteoru posunou o několik centimetrů vpřed. Před operací Juliannu čekají dva týdny nejrůznějších testů. Některé z nich jsou bolestivé, a tak se Julianna většiny zákroků bojí. Z Juliannina nosu trčí dvě trubičky, které jí roztahují téměř neexistující nosní dírky. Trubičky doktor Wolf jednou za čas vždy vymění za větší.

Doktor Wolf chce po shlédnutí snímků Julianny změnit postup operace. Místo oddělení čelisti chtějí z Juliannina žebra udělat jakýsi rám a po čase dystrakci provést. Tím pádem Julianna nepřijde o zuby.

Rodiče souhlasí a lékaři Juliannu připraví k operaci. Během ní vytvořili lékaři ze dvou žeber z Juliannina hrudníku s pomocí šroubů a destičky novou čelist.

Tammy bere Juliannu do školy, aby se seznámila s ostatními dětmi, protože už brzy začne chodit do školy – chce, aby si děti na Juliannu zvykly.

Juliannin otec Tom odjíždí na vojenskou základnu na Kypr. Julianna se po operaci již docela zotavila.

Rodiče i lékaři mají velkou radost, že roste a sílí a že existuje naděje, že bude jednou Julianna moci vést normální život.